Vystudoval Konzervatoř v Ostravě /prof. Mgr. Monika Tugendliebová/, v současné době je posluchačem IV. ročníku Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Je pravidelným účastníkem našich i mezinárodních klavírních kurzů /Paříž, Villecroze, Piešťany aj./ pod vedením Lazara Bermana, Eugena Indjice, Christiana Zachariase, Paula Badury - Skody, Claude Herffela a Pierra Jasmina. Je nositelem řady ocenění z našich i mezinárodních soutěží, z nichž nejvýznamnější jsou: 1998 - Mezinárodní klavírní soutěž Pražského jara - 1. cena; 1998 - Young Concert Artists Competition - evropské kolo - Lipsko - 1. cena; 1999 - Young Concert Artists Competition - celosvětové kolo - New York - 1. cena.

Koncertoval v řadě prestižních koncertních sálů Evropy /Concertgebouw Amsterdam, De doelen Rotterdam, Finlandia Hall Helsinky, Auditorio di Barcelona aj./, Spojených států amerických /Alice Tully Hall New York, Y hall, Kennedy Center Washington aj./, Japonska /Tokio Suntory Hall/ a Singapuru /Singapore Victoria Concert Hall/. Jako sólista vystupoval s řadou našich i zahraničních orchestrů /New York Chamber Orchestra, Singapore Philharmonic, Rotterdam Philharmonic, Helsinki Philharmonic aj/. V roce 2002 bude hostem Chicago Symphony Orchestra a České filharmonie.

Jeho umění bylo oceněno vynikajícími kritikami v The New York Times, francouzský hudební magazín Répertoire přirovnal Kasíkovu interpretaci Kreisleriany R. Schumanna k výkonům M. Argerich a V. Horowitze.

Martin Kasík je držitelem ceny "Davidoff Prix 2000" pro nejlepšího českého interpreta do 28 let v oblasti klasické hudby.

Vystudovala Konzervatoř v Praze /prof. Libuše Váchalová/ a na základě Fulbrightova stipendia dále pokračovala na prestižním Curtisově Institutu ve Filadelfii, USA. Je držitelkou řady ocenění. Mezi nejvýznamnější patří vítězství v Pro Musicis International Award v New Yorku, které jí umožnilo vystoupit na předních světových podiích /Los Angeles, Paříž, Řím, Hong Kong, New York - Carnegie Hall, 1998/. V červenci 2000 se stala vítězkou Torneo International Competition v Itálii.

Jako sólistka vystupuje s mnoha českými i zahraničními orchestry /Philadelphia Orchestra, San Francisco Chamber Orchestra, Pražská komorní filharmonie, Státní filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Sukův komorní orchestr aj./. V listopadu 2001 úspěšně hostovala jako sólistka City Chamber Orchestra of Hong Kong v Hong Kongu.

Na svém kontě má řadu nahrávek, z posledních jmenujme Sonáty pro sólovou harfu A. Rösslera - Rosettiho nebo 12 španělských tanců pro harfu a kytaru E. Granadose ve spolupráci s kytaristou Lubomírem Brabcem.Kateřina Englichová je držitelkou ceny Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii za přínos v oblasti komorní hudby.

Po absolutoriu Konzervatoře v Plzni /prof. Jan Motlík/, pokračovala ve studiu na Akademii múzických umění v Praze /prof. Jan Pěruška/. V roce 1993 se stala vítězkou mezinárodní violové soutěže "O cenu Beethovenova Hradce" v Hradci nad Moravicí, kde zvítězila v kategorii do 18-ti let. V roce 1995 získala stipendium na letní mistrovské kurzy v rakouském Semmeringu, kde pracovala s prof. Günterem Frühlingerem. V roce 1997, rovněž na základě vítězství v konkurzu, byla pozvána na festival komorní hudby do Schwetzingenu /SRN/, který byl pořádán ve spolupráci s rozhlasovou stanicí Süddeutscher Rundfunk. V březnu 2002 vydala svůj debutový sólový kompaktní disk "Rhapsody" pro firmu ArcoDiva. V současné době spolupracuje s významnými hudebními osobnostmi doma i v zahraničí. Hraje na mistrovský nástroj od Gaspara Strnada z roku 1792.

Český národní symfonický orchestr vznikl počátkem devadesátých let jako "vedlejší produkt nového společenského uspořádání". Založil jej Jan Hasenöhrl se skupinou obětavých muzikantů. Pod záštitou firmy ICN Polyart se ČNSO stal jedním z předních orchestrů České republiky. Jeho prvním šéfdirigentem byl Zdeněk Košler, který patřil mezi nejvyhledávanější české dirigenty. S orchestrem natočil řadu působivých nahrávek a zanechal mu bohatý odkaz své práce. V lednu 1996 byl šéfdirigentem ČNSO jmenován Maestro Paul Freeman a pod jeho vedením se těleso nadále úspěšně rozvíjí. S orchestrem nahrál již šedesát CD a společně absolvovali 2 turné po Velké Británii a Irsku, čítající 36 koncertů. Na tento počin navazuje významný krok pro orchestr a to podpis smlouvy s agenturou IMG Artists London o zastupování do konce roku 2004. Na podzim loňského roku se uskutečnilo, ve spolupráci s firmou JVC, tříměsíční turné po Japonsku s klavíristkou Fujiko Hemming a dirigenty Vl. Válkem, O. Dohnányim a M. Forsterem.

Kariéru jazzového zpěváka nastartoval v šestnácti letech v Divadle Večerní Brno, kde dva roky vystupoval s Ljubou Hermanovou v pásmu Mít zelené tělo. Po té, co ho při koncertu v Yachtclubu Dronning v Oslu slyšel zpívat Stan Geby, hledající zpěváky na americkou výletní loď, nastoupil cestu nepřetržitého vystupování mezi 158 zeměmi a ostrovy Evropy, Afriky i obou Amerik. Po třinácti letech založil vlastní kapelu, se kterou cestoval dalších jedenáct let po světových mořích na skandinávských lodích, ale i po souši.

Ani diagnóza smrtelné nemoci v roce 1994 neukončila jeho pěveckou kariéru. Po vynucené roční pauze začal zpívat znovu se změněným, chraplavějším hlasem, který je pro jazzové cítění Ladi Kerndla ideální a díky kterému je přezdíván český Sinatra.

V současné době je kmenovým zpěvákem Big-bandu Felixe Slováčka, koncertuje se všemi českými a slovenskými big-bandy a s vlastním jazzovým kvartetem vystupuje na festivalech a v jazzových klubech. Natočil 6 CD (Jazzový dům, Evergreens I, Evergreens II, Tribute to D. Elington, Swingové vánoce, I suddenly realised...) a na mnoha dalších zpíval jako host. Jeho repertoár zahrnuje americké evergreeny Luise Armstronga, Franka Sinatry, Dukea Ellingtona, Keatona Lanea, Cole Portera, Irwinga Berlina, Jerome Kerna, George Gershwina, Leonarda Bernsteina a mnoha dalších.

Narozen 1967 v Praze. Absolvoval Pražskou konzervatoř (obor violoncello).

V roce 1991 začal působit jako dirigent v Pražské komorní opeře. Jeho prvním samostatným úkolem bylo nastudování Mozartovy opery Bastien und Bastiene. Během svého dalšího působení v Komorní opeře dirigoval i letní staggiony ve Stavovském divadle (Die Zauberflüte, Cosi fan tutte, La Clemenza di Tito, Le nozze di Figaro, Il Re pastore).

V roce 1994 byl přijat vedením opery Národního divadla v Praze jako asistent dirigenta ke spolupráci se Zdeňkem Košlerem při nastudování Dvořákova Jakobína. Od té doby se v Národním divadle podílel mimo jiné na vzniku inscenací: Roméo et Juliette, Rigoletto, La Traviata, Le nozze di Figaro, Cosi fan tutte, Kouzelná flétna, Don Giovanni, Prodaná nevěsta, Der Rosenkavalier, Její pastorkyňa, Jeremias a Rusalka, při nichž spolupracoval s dirigenty J. Bělohlávkem, J. Koutem, O. Dohnányim, B. Gregorem a B. Kulinským.

Jako operní dirigent působil i v opeře Ústí nad Labem, kde nastudoval dvě Mozartovy opery Le nozze di Figaro a Don Giovanni.

Kromě oper se věnuje i symfonickému repertoáru.

V letech 1997 až 1999 působil jako šéfdirigent Plzeňské filharmonie, spolupracoval i s Deutsches Kammer Orchestr a FOK.

V zahraničí vystupoval v Belgii, Itálii, Německu a Honkongu.

Dan Bárta byl v roce 2001 již po čtvrté v řadě zvolen Akedemií populární hudby „Zpěvákem roku“. Sám Dan Bárta o ocenění řekl, že ho bere spíše jako zálohu na rok letošní, kdy na podzim vychází očekávané nové album hvězdných bavičů J.A.R, zatímco nové album Illustratosphere se nejspíše dočkáme v roce 2003.

Pětinásobný držitel ocenění Akademie populární hudby za rok 1994 (projekt Sexy Dancers) , 1998, 1999, 2000, 2001 Dan Bárta, vydal na podzim roku 2000 na labelu COLUMBIA u společnosti Sony Music/Bonton své první sólové studiové album s názvem Illustratosphere. Album, které je komornějšího charakteru než dosavadní Danovo působení ve skupinách Alice, Die El. Eleffant, Sexy Dancers a J.A.R.

Na posledním vynikajícím albu Illustratosphere s Danem spolupracovali osvědčená muzikantská esa české hudební scény: Míra Chyška (kytary), Filip Jelínek (klávesy, perkuse), Robert Balzar (kontrabas, basová kytara), Jiří Slavíček (bicí ) a Stanislav Mácha (klavír). Za prodeje alba obdržel Dan Bárta v prosinci 2001 “Zlatou desku”. Dan Bárta patří mezi absolutně největší osobnosti české hudební scény vůbec také díky svému umění skvěle oscilovat mezi řadou uměleckých žánrů a vynikajícím způsobem interpretovat skladby rocku a funky stejně jako standardy světové jazzové a swingové éry.

„Mně ta muzika prostě přijde krásná,“ říká Dan Bárta o své hudební vášni. „Mnohdy se zaposlouchám tak pozorně, že nic jinýho prostě nevnímám, prostě mě tak baví nějaká linka piánovýho sóla, anebo nějakej hoboj, to je hodně intenzivní prožitek. Stejně jako pár poslechových večírků s kapelou, kam každý pouští své oblíbené videonahrávky, cédéčka a kazety. Množství informací, který během deseti takhle strávených hodin proteče hlavou, je hrozně velký, hodně intenzivní a moc důležitý. Člověk si pak jednotlivé momenty sestavuje do nějaký mozaiky a zjistí, že jsou minimálně čtyřrozměrný. A pak se z nich snažím něco vytřískat sám pro sebe a nějak se k nim vyjádřit, protože já si bez muziky zatím svůj život představit nedovedu. A když občas říkám opak, tak se jenom rouhám!“